středa 25. ledna 2012

Sněhová kalamita v rumunské metropoli

Stejně tak jako se sněhová kalamita přehnala přes Českou Republiku tak dnes dorazila také do Bukurešti. Kalamita doslova a do písmene. V podvečer včerejšího dne ještě nebylo po sněhu ani památky. Když jsem dnes ráno vyšel ven z naší víceúčelové komančské stavby, bylo před domem více než 20cm nového sněhu a vydatně sněžilo. Houkání hasičských a záchranářských sirén bylo všudypřítomné. Jedna siréna se ztrácela mezi troubením taxikářů kličkujících na zasněžené vozovce, aby byla vzápětí nahrazena sirénou novou. Silničáři opět zaspali!

Přes veškerý zmatek na ulici jsem byl docela rád, že je zima konečně zimou se vším všudy, co k ní patří. Sníh mi pomalu tál na tvářích a chlad se zakusoval do konečků prstů. Nasadil jsem rukavice a svižným tempem vyrazil na metro. Stanice Tirenetului je 6 minut rychlé chůze daleko. Hodinky ukazují 7:25. Dneska to bude o chlup.


Ale není něžný všechen sníh co padá...některý má podobu neforemné 20 kilové masy ledu a zrovna něžně vás po tváři nepohladí. Obzvláště padá-li z 8 patrové budovy. Štráduji si to cestou-necestou, kde už lidé vychodili cestičky a nadávám na důchodce, co zdržují. "--BÁC--" Uprostřed předjíždění pomalého párečku důchodců na chodníku před lékárnou, těsně před mou levou nohu dopadá neforemná masa ledu a roztříští se na malé kousíčky. Nestačil jsem ani mrknout, natož abych si nechal proběhnout pověstný život před očima. Jsem si zcela jist, že ten obrovský kus zledovatělého sněhu by mě rozmáčkl jako červa. Která lucka zařídila, že ten obrovský kus ledu proletěl centimetry od mé hlavy a dopadl těsně přede mne a co se to vůbec stalo...?! Ani jsem se neohlédl, nezkoumal co přesně a kam dopadlo. Prostě jsem kráčel stejně svižnou chůzí dál, rovně, bez přemýšlení, tělo automaticky vykonávalo naučené motorické pohyby. Z šoku mě vytrhl až klakson projíždějícího taxíku a já si uvědomil, že stojím uprostřed silnice, na přechodu, na červenou, živý...Tlumený zvuku sirény rychlé záchranné služby mi připomenul, že někdo jiný možná neměl takové štěstí jako já.

Teď koukám, jak se za oknem "čerti žení" a čekám na reaktivaci Uplay účtu. Doufám, že mě ta sněhová kalamita nedostane zítra,  abych mohl testovat náš/váš nejnovější herní přírůstek.

2 komentáře:

  1. Fiko: waau chlapče zlatej, tak to jsi měl teda s tím ledem kliku ! A jak dopadli ti předjíždění důchodci ? :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Nazdar Tome:-)
    Důchodci uhnuli do odstavného pruhu, takže měli o bezpečnost postaráno. Maximálně je tam mohla klepnout pepka :-D Ale to už jsem nezjišťoval.

    OdpovědětVymazat