S děckama z Grow, jsme se minulý týden dohodli, že zajdeme někam ven. Maria se ujala organizace a v parku se odhlasoval laser Tag. Kdybych nekoukal na HIMYM tak bych ani nevěděl o co se jedná. Ale protože jsem Barnyovec, věděl jsem hned o co kráčí:-)Slovo dalo slovo a facebook zapracoval, takže jsme se nakonec dohodli na návštěvě jedné z mnoha místních arén (Laser Tag arény v Bukurešti). Ze začátku to vypadalo na masivní účast, protože si chtěl každý zahrát a postřílet svoje trenéry :-P Ale ve finále jsem na stanici Politechnica potkal jen Marii. Hmm překvápko - nemilé. Vzal jsem s sebou ještě kolegu Václava, který přijel z Čech otestovat FPS akci Ghost Recon Future Soldier. Takže ve 14:00 na smluveném místě jsme byli jen 4. Celkem zklamání, Václav i já jsme se docela těšili.
Počkali jsme pár (40) minut a nakonec dorazilo všeho všudy 6 lidí. Maria, Raluca, Alina, Horia, Václav a já. Čekání je úmorná věc a tak jsem si jej zpříjemňoval popíjením domácího bílého vína, které jsem dostal vejslužkou v Targu Neamt na Velikonoce. Po 40 minutách toho v lahvi moc nezbylo, ale zato jsem byl odhodlanější než předtím do toho Laser Tagu jít a vykostit někoho laser to laser. Nicolas ještě volal, že by to měl stihnout, tak jsme šli do LASER MEGAZONE a za 20 Lei objednali jednu hru na 20 minutek. Před námi byla ještě jedna skupina školáků, tak jsme sedli, klábosili a já dorazil zbytek vínka. Nakonec se ozval i Nick, že to na hru nestihne, ale dá spicha v AFI Mallu po hře.
Demokraticky (rozuměj přehlasovali nás) jsme rozhodli, že se bude hrát Team Death Match. Červený vs. modrý. Modrý nebo červený? (Albastru si Rosu?) Vybral jsem si náhodně. Nakonec jsem schytal modrýho Dark Vadera. Jo, čtete to správně, není to Darth ale Dark. Kluci z LASER MEGAZONE arény nedostali práva na originál name, tak použili vietnamskou klasiku a udělali zkomoleninu:-) Borec nám ještě vysvětlil, jak se celej ten mundúr ovládá. Obě ruce na kvéru, zásahy platí do břicha, ramen a zad. Když tě sejmou, tak máš 5s respawn, kdy máš nefunkční bouchačku a nikdo tě nemůže znova zasáhnout.Všichni už to krosili do arény, já vyžahnul poslední kapku lahodného domácího vínka a zanořil se do jejích útrob též :-)
Kvér v rukou, mrazení v zádech, blikající světla a futuristická výzdoba bludiště na pozadí vojenské šedi. Cvičně jsem si zkusil vystřelit z laserové pistole. Malá červená tečka na zdi jasně označovala, kam jsem vystřelil. Nestačil jsem se ani pořádně rozkoukat a už jsem byl pohřben laserovou palbou do říše respawnů. Vzhledem k tomu, že jsem měli o jednoho člena méně, v aréně jsem se celkem naběhal. Ale to bych nebyl já, kdybych si to sem tam neoživil několika akrobatickými kousky. Pravidelně jsem skákal z barelu na barel a čekal, kdo vyběhne z postranní uličky. Po tom co mě zasáhli, jsem už nečekal až odbije 5 vteřin, ale zmizel jsem za nejbližším rohem abych mohl nepřítele překvapit z jiné strany. Náramně jsem si to užíval.
Po hře jsme si to namířili do parku, trochu se vyvětrat a ještě do nákupního centra pro nějaký zásoby. Každopádně bych si to rád zopakoval...brzy:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat