Na výletě do města Paskani

Dneska jsem to  zal pěkně zostra. Nejen, že jsem ráno vstával fakt pozdě (i přes fakt, že to bylo svižné a energické vstávání). Kromě čištění zuba jsem si musel stihnout ještě zabalit. Ano, ano, já vím...jenže večer jsem se na to sprostě vyfláknul a únava mě poslala do peřin efektivním KO.

Příchod do práce byl o 25 "akademických" minutek později. ale zabaleno všechno co by se mohlo na cestě do Moldovy hodit. Plavky jsem nemohl vynechat:-) V práci celkem nuda. Všichni si vzali volno, protože Velikonoce je zdejší největší svátek. Vánoce jsou prostě na druhým  místě. Rumuni radši slaví smrt než narození vlasatýho hypíka! Začetl jsem se tedy do zpráv z Čech a brouzdal trochu na internetu. Vlak v měl jet ve 2, ale v Kievě nepřipravili nejnovější build GRFS, tak jsem řešil maily a pročítal zprávy z Čech. Ve 12 obídek. Pak na vytrávení všechna videa z PoP Sands of Time.

13:14 - pořád koukám na videa, ale už mě tlačí čas, takže vypínám mašinu a frčím. Mari-An mi volá právě ve chvíli, kdy nebetyčně nadávám na zpožděné/nejezdící/špinavé metro. Stihnul jsem to na minutku přesně, tak jak to mám rád. Ona trocha stresu neuškodí, že:-) Zatímco procházím peronem zabzučí mi mobil se správou od Mari-An. Ve 4 vagoně na mě čekala Mari-An a její přátelé David, Veronika a Reema. David s Veronikou jsou původem z USA - Severní Karolína, zatímco Reema přijela studovat z Pákistánu. Cesta měla trvat přes 7 hodin, ale uteklo to jako voda. Veronika z Davidem (bezdětný pár kolem pětatřiceti) měli spoustu informací o Rumunsku a je opravdová radost si s nima popovídat. Oba přijeli do Rumunska v rámci rozvojového programu neziskové organizace Peace corps. V zemi zůstanou 3 roky a pomáhají ve školství. Naše destinace v Targu Neamt je městem, ve kterém žili poslední dva roky, takže jsou v podstatě místní. Nyní se starají o děti v Ramnicu Valcea. Veronika učí hudební výchovu, zatímco David se specializuje na webdesign a IT. Když jsem to slyšel, bylo to jako voda na mlýn a živá debata postupně přecházela od IT, k jazykům a cestovatelským zážitkům. Do toho se vybalila spousta doma připravených dobrot a když jsem se kouknul na hodiny, tak nám do odhadovaného času cesty zbývali necelé 2 hodinky.

Do Targu Neamt jsme dorazili při západu slunce a zabydleli se v hostelu kousek pod Cetate(= rumunsky pevnost), což je mimochodem také jméno toho hostelu. A protože jsme byli v dobré náladě, dopřáli jsme si studené pivo, limo, každý podle chuti. Kromě toho, že nás nadýškovali o 8 RON na 50 RON účtu jsme zabředli do zajímavé a poučné diskuze. Nebudu vás zatěžovat detaily z této 3 hodinové seance - USA, CZ, Pakistán, Filipíny, ale probrali jsme od červeného trpaslíka, přes fungování neziskovek po americkou válku o nezávislost. Padlo pár názorů ohledně korupce a nakonec jsme skončili u politiky. A protože David s Veronikou jsou opravdu otevření, upřímní a sdílní amíci, tak jsme rozebírali především tu Americkou. Dostalo se mi i poměrně velkého množství historických souvislostí a příjemnou atmosféru dokresloval půllitr se Silvou Blonde na stole.Teď bych měl ještě naplánovat zítřejší výlety do klášterů Varatec, Agapia a Neamt...ale spíš to vidím na spánek.

Postřehy:

• Marzipán(česky) = Marzipan(urdsky) - náhodou jsme narazili na úplně stejné slovíčko.
• V Americe nepoužívají rychlovarnou konvici na ohřívání vody na kafe - oni ji prostě neznaj.