Rumunské kulturní střípky

Zima člověka moc neláká k venkovním aktivitám, ne že by se nedalo lyžovat nebo bruslit, ale tak nějak je venku fakt ZIMA. Rozhodl jsem se tedy, že zrealizuji alespoň návštěvu divadla. Trocha té kultury ve vytápěném sále přijde vhod a třeba potkám nové a zajímavé lidi.

AIESECáři mě už od začátku ledna honí s projektem Global Village, který proběhne v polovině března. Jedná se o prezentaci České Republiky a její kultury v multikulti prostředí. Nebude tam samozřejmě jenom CR, ale dalších 30 států. Takže všichni účastníci výměných programů dostali za úkol vyřešit prezentaci svojí země. Ale proč mluvím o Global Village, když to měl být článek o kultuře...ehm...vtip je v tom, že díky zajišťování prezentace ČR pro Global Village jsem musel zajít na Českou Ambasádu v Bukurešti.

Vyhledal jsem si kontakt na internetu a při té příležitosti zjistil, že v Bukurešti funguje České Centrum. Kulturou nabité stránky kompletně v Češtině s přehledem Českých kulturních akcí pořádaných v Bukurešti. Kromě toho veškeré novinky týkající se české komunity v Rumunsku a samozřejmě kooperace s Ambasádou. Po hodinovém mlsání jsem narazil na titulek:

Arnošt Goldflam: Dámská šatna

Vzpomněl jsem si na inscenaci této hry z prostředí dámské divadelní šatny v podání hradeckého divadla a hned si vytvořil poznámku do telefonu. V pátek 20. ledna jsem se vydal na představení do malého sálu zdejšího ArCub centra. 80 minutové představení v nastudovaní bukurešťského Národního divadla od režiséra Alexandra Mâzgăreanuva mě stálo v přepočtu necelých 140Kč. Byla to kulturní lahůdka v komorním prostředí a určitě se sem vrátím na další představení.

K dobru vám posílám ještě velmi populární rumunskou zpěvačku Antonii Iacobescu a její poslední hit Pleaca, což může být v překladu něco jako rozchod. Ať máte představu co tady musím poslouchat každý den z reproduktoru svého velmi "taktního" spolubydliče Štefana. Letí to teď v každém radiu a na všech dižinách.

Sněhová kalamita v rumunské metropoli

Stejně tak jako se sněhová kalamita přehnala přes Českou Republiku tak dnes dorazila také do Bukurešti. Kalamita doslova a do písmene. V podvečer včerejšího dne ještě nebylo po sněhu ani památky. Když jsem dnes ráno vyšel ven z naší víceúčelové komančské stavby, bylo před domem více než 20cm nového sněhu a vydatně sněžilo. Houkání hasičských a záchranářských sirén bylo všudypřítomné. Jedna siréna se ztrácela mezi troubením taxikářů kličkujících na zasněžené vozovce, aby byla vzápětí nahrazena sirénou novou. Silničáři opět zaspali!

Přes veškerý zmatek na ulici jsem byl docela rád, že je zima konečně zimou se vším všudy, co k ní patří. Sníh mi pomalu tál na tvářích a chlad se zakusoval do konečků prstů. Nasadil jsem rukavice a svižným tempem vyrazil na metro. Stanice Tirenetului je 6 minut rychlé chůze daleko. Hodinky ukazují 7:25. Dneska to bude o chlup.


Ale není něžný všechen sníh co padá...některý má podobu neforemné 20 kilové masy ledu a zrovna něžně vás po tváři nepohladí. Obzvláště padá-li z 8 patrové budovy. Štráduji si to cestou-necestou, kde už lidé vychodili cestičky a nadávám na důchodce, co zdržují. "--BÁC--" Uprostřed předjíždění pomalého párečku důchodců na chodníku před lékárnou, těsně před mou levou nohu dopadá neforemná masa ledu a roztříští se na malé kousíčky. Nestačil jsem ani mrknout, natož abych si nechal proběhnout pověstný život před očima. Jsem si zcela jist, že ten obrovský kus zledovatělého sněhu by mě rozmáčkl jako červa. Která lucka zařídila, že ten obrovský kus ledu proletěl centimetry od mé hlavy a dopadl těsně přede mne a co se to vůbec stalo...?! Ani jsem se neohlédl, nezkoumal co přesně a kam dopadlo. Prostě jsem kráčel stejně svižnou chůzí dál, rovně, bez přemýšlení, tělo automaticky vykonávalo naučené motorické pohyby. Z šoku mě vytrhl až klakson projíždějícího taxíku a já si uvědomil, že stojím uprostřed silnice, na přechodu, na červenou, živý...Tlumený zvuku sirény rychlé záchranné služby mi připomenul, že někdo jiný možná neměl takové štěstí jako já.

Teď koukám, jak se za oknem "čerti žení" a čekám na reaktivaci Uplay účtu. Doufám, že mě ta sněhová kalamita nedostane zítra,  abych mohl testovat náš/váš nejnovější herní přírůstek.

Demonstrace v Rumunsku - Universitate Bukurest

Nevím kolik se toho doneslo do české kotliny, a zda-li to byly "zaručené" informace našich novinářských es. Nicméně v Bukurešti, potažmo v celém Rumunsku probíhají již od čtvrtečního večera demonstrace.

http://graphis-artwork.blogspot.com/2012/01/protest.html

To si takhle v sobotu večer popíjím svého "Bílého Rusáka" v neznámém baru v Bukurešti, (ne)poslouchám hovor zdejších AIESECářek a do toho sleduji LCD TV jež je zde přítomno snad na každém rohu. Většinou hrají muziku, ať už tradiční nebo moderní, ale dneska se na obrazovce míhají lidi s transparenty a policejní kordony.
Nedalo mi to a ptám se svých rumunských kolegů z AIESEC o co jako jde. Celkem v klidu a ležérně mi odpoví, že je to demonstrace tady v Bukurešti. Pár tisíc lidí se rozhodlo, že je malá zima na to aby se šli vydovádět na známé náměstí Univerzitate v srdci Rumunské metropole. Proč? Tak na tuhle záludnou otázku se mi vzápětí dostalo několika různých odpovědí, které se v průběhu víkendu měnily. Nicméně jedno, či možná vše z následujících:

• Veřejná ambulantní služba má přejít do soukromých rukou
• Prezident se znelíbil mnoha občanům a tak vyšli do ulic
• Úsporná opatření vlády
• Všeobecná korupce ve státním sektoru

Demonstrace probíhaly po celý víkend a to nejen v Bukurešti, ale ve všech velkých městech v Rumunsku. Ještě v pondělí bylo možné najít na Univerzitate zkrvavené dlažební kostky a rozbité výlohy. Bez rabování a potyček se to samozřejmě neobešlo. Záznam z demonstrace v rumunské televizi můžete shlédnout zde

Ubisoft bez proudu

JJ, už je to tak i na gamery jednou dojde :-P

Dneska nám v Ubisoftu vypadl proud. Ze začátku to vypadalo jen na menší závadu, ale po 3 hodinách nás nakonec poslali domu.

To si takhle pohodově pařím CENZUROVÁNO, hledám ty "brouky" v překladu a najednou "Blik" - mrtvo. Obrazovka temná jak hmota ve vesmíru a ticho....oooo to ticho...však jen na zlomek vteřiny, protože v zápětí začali všichni tleskat, pískat a nadávat. Jeden přes druhého. Jako, že nás tam v RED Unit je téměř 60. Odložil jsem PS Vita a došel si pro vodu. Začalo všeobecné klábosení. Kdo by to do těch nerdů řekl, že budou takhle socializovat:-) Po 30 slíbených minutách jsme všichni vyběhli na mráz vyčistit hlavy a dát cigárko. Půlka Ubisoftu tam postávala s náma a všichni mluvili o tom jestli se pujde domu nebo jen na pinčes. My jsme zvolili pinčes, protože oficiálně nikdo práci neukončil.

V relaxační zóně bylo pořádně narváno. Dva stoly okupovali karbaníci, na jednom se jel Mah-Jong a u kulečníku byla romantika (viz. foto:-). Fotbálek si kluci přesunuli na světlo aby na to pěkně viděli a jel se zápas jak v UEFA. Po hodině pinčesu, dělala elektřina stále Dášu a tak jsme se rozhodli zajít na oběd. Kantýna v provozu, kuřecí stehýnka na talíři a plný břich. Přesně podle mého gusta. Po cestě zpátky ke strojům jsem konečně pocítil, že jsem si nespletl povolání a jsem tu správně. Drtivá většina lidí z RED unit(rozuměj testeři) totiž pařila hry na svých mobilních telefonech:-D

Pro dnešek jsme tedy s prací skončili a vyrazili do ulic velkoměsta. Zatímco Lukasz, Sebastian a Joseph zapadli do nejbližší hospůdky. Já a Virginie jsme šli obhlídnout lokalitu Stefan cel Mare. Zima se tu konečně taky trochu začala hlásit o slovo a tak jsme se po hodinové obhlídce velmi pěkné Bukurešťské lokality rozloučili.

Zítra už si snad konečně zapaříme taky pracovně :-P

Ubisoft - living like a tester 2

20.12.2011
Its 20th of December - my 7th day at Ubisoft working as a tester. More precisely still receiving proper training. You know, playing games all day is quite demanding. Not only that you are playing, but you have to watch also all texts for errors. Any BUGs connected to the language and its implementation to the game has to be killed. Which means in case you find one you will report it into internal BUGhunting system and developers take care of it. After 8 hours of this - one can be pretty much exhausted.

But its Christmas and no project so far needs my Czech language skill. I am promised to work on some games after the New Years Eve. Till than I have walktrough the Assassins Creed Revelations...

6:50 - today it is baaad. I have already 20 minutes delay on the start. Quick shower, no breakfast. Tightening my shoes and lets hit the MRT. Timpur Noi station is a little further than Tineretului but the main advantage is I do not have to change tracks more than once. Neighborhood is calm, just kids going to the school or walked there by parents/grandparents. 

7:35 - I missed the first train in matter of seconds. But no worries, they are coming every 4-5 minutes. Still it is another delay. Although I already get used to the crowds in this morning hour, still bugs me to take off my jacket every time I step in to the train. Too many people + too little space = really hot environment. Basarab station welcomes me. Here I have to change to M4 line heading to Parc Bazilesku.

"You are not only playing, but you have to watch also all texts for errors. Any BUG connected to the language and its implementation has to be killed."

8:12 - Finally in place.

8:15 - Heading to the canteen for some breakfast. Fried eggs with bread and green tea will do the job. While eating I notice all the decoration with small tree in the corner. All that accompanied by Christmas songs coming from the radio. Its been some time since I heard Mariah Cerey All I Want for Christmas Is You

8:30 - Cheered up by Christmas music and not hungry anymore I head for the real deal.

8:35 - I have to play Assassins creed once again :-)
.
.
.
12:00 - Knocking on my shoulder - Lukasz reminding me its time to eat. Ezio and his next kill will have to wait. My belly comes first this time.

12:10 - Still in the line. Deciding what will be the best to satisfy my needs. And the winner is...chicken leg with French fries and 2 chilly papers for speeding me up. All the canteen space is filled with Christmas atmosphere. the only thing that changed since morning is amount of diners. All is buzzing and everyone chats about the upcoming holidays. Family visit is on top the leader for most of us. Well...except for me. It would be too demanding to go back to Czech...but you already know where I spend my Christmas. 

14:50 - Secret Santa demands attention and all co-workers from our space gathers around small Christmas tree in the middle - well 2,5 meters from my desk actually :-) Smiles, congratulations, unwanted presents, funny ones too. Secret Santa was really thorough and everyone gets what he deserves :-P Plastic catapult, new pair of ice-skates, ear rings, perfume, massage certificate...or Paulo Coelho's new book - Aleph.

15:50 - All presents are distributed, smiley faces everywhere and we can start to dig the snacks. Coke with traditional cookies or juice with marble cake. Christmas mood is in the air and everyone is chatting or enjoying few minutes of peace on the space.

16:05 - Cookies are gone:-/ and most of the nerds are back behind their huge(and i mean HUGE) LCD TVs. Grabbing the last cup of coke and marble cake, heading for my spot. Real pleasure to work in here indeed:-)

To be continued... 

Testování PlayStation Vita

Zatímco Japonci už mají tu možnost hrát na nové konzoli PlayStation Vita od firmy SONY už téměř měsíc. Evropský a Americký trh se na příchod nového Handheldu teprve připravuje.

V ČR se začátek prodeje nové konzole PS Vita chystá na 22. února

Tady v Bukurešti v Ubisoftu už PS Vita škádlíme taky nějaký ten měsíc. Aby měli hráči a hračičkové co hrát a bylo to bez chyb, dostali jsme od SONY několik jejich nejnovějších konzolí na testování. Osobně jsem se dostal jen k testování jednoho titulu - CENZUROVÁNO. (Co můžu prozradit je, že se jedná o mutaci notoricky známe hry s kostkami jež padají rychle dolů:-) V této verzi je vše vylepšeno o perfektní synchronizaci s hudbou kterou tvoří poměrně chytlavá elektronická muzika od předních světových DJ.)
Hmm, tak mě napadá, že vám možná víc než obsáhlý text pomůže stručné shrnutí vlastností nového PS Vita...

• Konzole je poměrně težká - po hodině hraní mě poměrně slušně tahala za ruce
• Dotykový display
• 2 joypady stejně jako na oblíbeném PS
• Možnost připojení k síti prostřednictvím wi-fi
• OLED display s výbornou zobrazovací kvalitou
• Speciální touchpad na zadní straně konzole - moc jsem nepobral na co je
• Úchvatný lesklý design s elegantními křivkami dává pocit luxusu
• Do kapsy ho vzhledem k velikosti nestrčíte
• A kvůli vysoké hmotnosti ho do ní ani nebudete chtít dávat
• Zabudovaný fotoaparát dělá fotky ve velmi dobré kvalitě

Ubisoft - living like a tester

15.12.2011

"Martin: continue walktrough Assassins Creed Revelation"

  

Yes, precisely this came today into my mailbox :-D

Third day at Ubi. Getting used to the environment.

Waking up at 6:30 is tough -  oooh so tough. Quick shower, clean your teeth and experimental breakfast. Sprint to the subway - Timpur Noi or Tineretului depends on how much delay I got :-) and 45 minutes of sweating in public transportation. Finally "1 Mai" station on the green line(M4) is welcoming Holistr with merciful fresh winter breeze. Quick peak to the left and right, across the street - 2OOm hurdles and finally building of Ubisoft.

8:05 - quite OK. Starting PC, reading mail. And what a surprise again the job description for today:

"Martin: continue walktrough Assassins Creed Revelation."

What can I say a dream job for gamer like me :-D

So I manage some mails, ask for details of working in internal BUGreporting system and continue walking through the most expected RPG action of the year 2011. Thumbs already get used to the controls of two joysticks and the whole game has great story full of twists. Not mentioning the "parkurelike" movements and exceptional killing animations :-P. At one time a pop-up showed "Overkiller - you have earned new award" It is so easy in this game. Maybe too easy for my taste.

8:50 - Breaaaaak! Going for smoke? NO. Never mind...just please do not play for 10 minutes. Why?! You know the policy, health issues and all the BS around playing games too much. Just take a rest for 10 minutes. OK - I can check the mails. Yes thats the time you can check you FB account and do whatever you want.

9:00 - Break over. Back from the cold refreshed by toxic cigarette smoke and ready to hunt the BUGS. Or in my case playing Assassins creed revelations to walkthrough after checking the mail and listen to Witchcraft from Pendulum.

9:50 - Breaaaaak!

10:00 - Break over.

.

.

.

11:50 - My colleagues knocking on my shoulder. Taking of the headphones gazing on them with question in my eyes: "Whats up?" "Are you coming for a lunch with us?" -  "already!!!? Man I have not finished the quest yet, not to mention the achievement in killing guards with poisoned darts."

11:55 - Canteen queue. reading menu offers fro today. Yeah in Romanian, but I know PUI means chicken so no problem at all. Checking the look of meal over my colleague shoulder to make final decision.  

12:05 - Stress at the counter. English speaking guy is inside the kitchen and I have to negotiate with Romanian cook. 5 seconds of stress and hands with gestures walked us through the order. Taking salad and bread as a part of the menu. Than straight to the cashier - 9 Lei. Great. Taking my meal to the table. Debate already started....

12:30 - We agreed that boycotting the price rise is not adequate - meal looks good(usually), taste alright and kills the hunger for sure.

12:40 - Time to get the coffee from machine next to the entrance. small plastic cup filled in to one third with "piccololike" looking coffee. An Addiction is an addiction.

12:45 - Toilets are clean, toilet paper always full, water for hands hot, soup always available and for drying your hands there are towels. Do you need more? 

12: 50 - Time for another 10 minute break. Spending it at relaxation area playing few rounds of ping-pong.

13:00 - Official one hour break started - unfortunately localization team is one hour ahead so we just see all others on the space leaving for the lunch. lot of noise but with decent Panasonic headphones its a minor issue.

13:50 - I have not even warmed my self as Ezio Audiotore from Firenze and I have to have another break :-)

14:00 - Time for another round of parkour and killing - so called parkourkilling :-D

.

.

.

16:10 - Time fill in daily report. Fortunately as a newbie I just join Cristina and try to understand what exactly we are filling in and what should be mentioned.

16:50 - FIFO system starts to work. Joseph leaves, than Radu followed by the Girls. I am trying to finish my quest before 17:00. And I know I am not gona make it. Asking Andrei if I can stay a little overtime...
"Sure, no problem - just remember the Ubisoft Christmas party tomorrow!"

17:00 - Lukasz, Sebastian and Virginia trying to persuade me to leave for home. Hmmm not today. Ezio have some more errands to finish:-)

17:30 - Memory synchronized on 100%. Time to switch to reality and head for subway station Unu Mai.

18:10 - Fresh air at Tineretului welcomes me and I drop by at Carrefour market to buy something for dinner. Dark Alexandrei street guides me to the marketplace where I am buying vegetables and eggs. One to the left, than one to the right, trough the archway and inside.

18:30 - Time for a cold beer and sharp knife (for cutting the vegetable of course:-).

To be continued...