Ubisoft Bucharest slavil 20 v Bulharské Pomorii

Ráno jsem se probudil poměrně svěží a díky nemoci zvané práce, taky pěkně brzo. Už v 8 jsem byl na nohou a přemejšlel, co jako budu dělat. Program od Ubi začínal až v deset. Myšlenka nakopla myšlenku a v 8:30 už jsem stál na pláži s ručníkem. Ha, Ivan. Nešel jsem se koupat, jak byste si bláhově mohli myslet. Využil jsem přebytku energie, moře a písku k tomu...abych si zaběhal. Přesně tak, jak to dělal Mitch Bjukenen v Baywatch, vždycky jsem si to chtěl zkusit. Právě dneska ráno, tady v Pomorii se mi naskytla tahle jedinečná příležitost:-)

Na pláži bylo kupodivu mrtě lidí. Nějaký karatisti dělali promo fotky a německý turisti už vlili svoje Schinken na lehátka. Nasadil jsem tempo, které by i Mitch záviděl a vzápětí zjistil, že je mi pláž našeho rezortu malá. Tak jsem přeběhl 3krát tam a zpět a pořádně se zapotil. Ve finále jsem to zalomil do moře a nechal odplout veškerou únavu.

Snídaně v Diamond restaurant stála za to. Lukasz a Joseph nebyli k nalezení, takže jsem se připojil k náhodnému stolu. Míchaná vejce, volské oko, palačinka, koblih, na co si jen vzpomenete. Slaná, sladká, či smažená snídaně. Já jsem dal přednost vejcím, slanině a fazolkám, k tomu chléb a samozřejmě čaj.

Ubisoft si pro nás přichystal celkem pestrý program.Už včera jsem přemlouval kluky aby se ráno dostavili na pláž, že spolu postavíme ten slavnej Bran castle. Jedinej kdo nakonec dorazil byl Lukasz, ale při snídani jsem naverboval další 2 stavitele. Celkově nás tedy bylo kvarteto. Zatímco jsme obdivovali vnady místní animátorky, její kolega se nám snažil vysvětlit, že ve 4 to stavět nemůžeme. Že je to pro MAX 3 členný družstva. Co se dalo dělat, jako hlavní architekt jsem odstoupil z týmu a byl pasován do role manažera. To ale dlouho nevydrželo, protože blonďatá slečna animátorka nám oznámila, že jsme jedinej tým pro druhý kolo stavění, takže nám to jako zruší a šmitec. Nato jsem vybalil náš technický výkres a vysvětlil jí, že tady jsme dneska proto abysme to stavění vyhráli. Ona chápala Rumunsky, já mluvil Anglicky. Kolega animátor byl tak nadšenej, když viděl náš nákres, že nám poskytl nejen větší část pláže a dodatečné nářadí, ale dovolil nám stavět ve čtyřech.

Po 30 minutách jsme vytvořili to co můžete vidět na fotkách. Přesně tak, zámek Bran to neni. Je to ta zdejší nechvalně proslulá Casa Poporului. U snídaně jsem udělal menší research abych věděl, jak má ten Bran vypadat, když už jsem ho neviděl v reálu a zjistil, že je to nerealizovatelný. Tak jsem nakonec naverboval Virgila a dalšího kolegu programátora na ideu postavit pískovej symbol Ceaušeskovy despotické vlády.
Na stavění jsme měli mít hodinku, ale druhá půlka byla jen o rozdělování bodů. Tak jsme si dali hlas, vyhráli druhý kolo a šli se vykoupat.

Další na seznamu Ubi aktivit byl plážový volejbal. Ten jsem s respektu k mému handicapovanému malíčku na pravé ruce ignoroval a raději se vydal do bazénu na "interaktivní hry". Oni by byli interaktivní kdyby tam byl někdo aktivní. Hodně lidí se unavilo raním turnajem ve vodním pólu a tak jen polehávali kolem a sexuálně rozptylující animátorku směle ignorovali(mluvíme o společnosti, ve který z 90% pracujou nerd chlapy alá IT crowd!).ˇřekl jsem si, že si místo toho půjdu raději zaplavat. Nabral jsem Moni, která mi opatrovala foťák(story o jeho ztrátě minulého dne bych nechal na jindy) a vydali jsme se do krytého bazénu. Výřivka, brouzdálko a malej tobogán pro děcka. 20m bazén tak akorát pro 2 lidi na plavání.

Příjemně vyhladovělí jsem se vydal na oběd. Potkal Josepha a ukecal ho nejen na pivko, ale taky na Pistoale cu apa - vodní pistole. K obědu jsem dal jen lehce salátek a straight whisky. To abych se moc neunavil, přece jen válka je válka, i když s vodníma zbraněma. Systém byl jednoduchý. Tým s víc promáčeným oblečením prohrál. Takže z opačného pohledu, pokud měl tým jen plavky, měl výhru v kapse.
10 minut běhání na území o rozměrech 20X20 mi dalo pořádně zabrat. Poslední minutky už jsem jen tak popobíhal a snažil se schytat co nejméně vody na svojí košili.

Stíny se pomalu prodlužovali a vítr sílil. Byl čas na Zmeie alias Draky. S Lukaszem jsme se pokusili jednoho postavit a nechat ho lítat. No nepovedlo se. Zato jsem si pořezal ruku. Alkohol a ostré předměty nejdou moc dohromady. Už se nedivim, že ve středověku tolik lidí umíralo na sečná zranění:-) Místo vypuštění dragona jsme tedy navštívili bar na Gama a dali si pro změnu koktejlek. Sex on the Beach nebo co to bylo. Chtěl jsem něco sladkýho.

Celý den taky v utrobách hotelu probíhali turnaje v šipkách, bowlingu, biliardu a stolním fotbálku  také jste si mohli vyzkoušet všemožné společenské hry. Ale byl bych blázen abych v takovým počasí a u moře seděl zavřenej vevnitř. Beztak si zmíněné hry můžu zahrát kdykoliv v práci.

Společná večeře a následná Ubiparty byla v režii místních DJ a výběr muziky byl povedený. Začínalo se Rokovými peckami od AC/DC, Metallicy a Iron Maden. V průběh večera se vystřídal elektro-pop s DnB a Trance s ploužáky. Takže si všichni přišli na své. Každou hodinku byla muzika přerušena vystoupením dívčí taneční skupiny s připravenou choreografií. Pánové, bylo se na co koukat:-)

Ještě před volnou zábavou vystoupil Sebastian Delen (Managing Director at Ubisoft Romania) s obligátním gratulačním a sumarizačním projevem. Studia z Kanady, Paříže a Shanghaie nám poslali virtuální blahopřání a samotný Yves Guillemot se virtuálně zúčastnil a poblahopřál k dvacetinám. Pak přišel čas představit nejnovější pecky v portfoliu firmy z nichž největší pozornost si vysloužila hudební hra Rock Smith. Kluci z dev testingu si to na podiu náramně užili a za mohutného povzbuzování nám předvedli, jak se to hraje. Potom už následovala volná zábava a party se rozjela na plný pecky.

V průběhu večera jsme si ještě všichni mohli nechat udělat dočasné tetování. Toho využili snad úplně všichni. Většina pak, posilněna alkoholem, vytvářela na svých tělech prapodivné kreace tvraů a barev.

Jen škoda, že nás ve 2:00 vyhostili ze sálu. Pařba pak pokračovala na pokojích až do brzkých ranních hodin.
Co dodat závěrem. 

UBI ROCKS

Jak jsem dopadl v Bulharsku

Už v pět mě  blahosklonně probudil Geralt s tím, že si půjdeme nabagrovat něco k jídlu. Já ho stejně blahosklonně ignoroval. A dal jsem se do další půl hodiny spánku. Nakonec jsem skončil u 20 minutové meditace a nechal se unášet na vlně čaker do hlubin oceánu pocitů a porozumění. BZZ BZZZ BZZ, věděl jsem, že je čas se jít sbalit a vyrazit směr Tineretului station. Takhle brzo  ráno byla Alea Tohani s okolím kupodivu docela živá. Slunce právě vykukovalo zpoza ohyzdných paneláků a vybarvovalo atmosféru výletního dne do zlatavé barvy. Na bus jsem přišel s covrigem z mé oblíbené pekárny a navíc včas. Aplaus si necháme ne příště. Ale byl jsem sám docela překvapen.

Cesta byla střídavě spací, chodící a smací, ale hlavně pořádně zmatená. Řidič neměl k dispozici GPS a minimálně dvakrát (co jsem byl vzhůru) to zalomil na špatnou stranu. Takže obligátní couvačka nebo vracení se v protisměru nás neminulo. Ze sedmy hodin se nakonec vyklubalo 9, ale po 6 měsících v Rumunsku už mě nic podobného překvapit nemůže. Minimálně jsem se o něco více prospal.

Hned po příjezdu jsme si nafotili vstupní bránu do našeho rezortu (chekněte nalevo). 5 hvězda SUNSET RESORT nás přivítala v pravdě královsky. Osobně si pro nás s megafonem přišel místní animátor a zavedl nás přímo na recepci pavilonu Eta.
Personál byl perfektně vyškolen a v plynulé angličtině nás instruoval kolik budeme platit, když ztratíme kartu a jak je to s klíčkama od pokoje. Nelenili jsme , vybalili svoje batožiny – pivo, limo, víno chips – a vyrazili do nejbližšího ALL INCLUSIVE baru.

Suprise suprise. Jen co jsme se vrtli k baru pro první ze slibovaných piv za dařbujána :-P tak nás místní extrémně milý personál poslal do vylyžkoštěte, že jim došel sud. Tak jsem poslední splašky přenechal Josephovy a následoval úprk do pavilonu Gama, kde jsme v baru nechali namíchat pravověrně pančovanou Kamenica+apa(čti pivo s vodou). Třeba to tak jenom chutnalo a opravdicky ho nepančovali. V tom případě nikdy v Bulharsku nepijte Kamenice pivko, protože stojí za velký- "Gawno", "sunt la fell",  "just bere" – translace do češtiny: "Prostě jsou to chcanky". Ale aspoň jsou zadarmo a studený.

"Znáte to, když jste na sračky. Tak pokud byste potkali Josefa, tak by vás poslal do píčí způsobem, že byste mu za to ještě poděkovali. FUCK YOU by Joseph. Made my day."

Nechali jsme si natočit rovnou dva korbele. Oni to teda byli kelímky, ale moje imaginace bejvá celkem utržená ze řetězu. Vyrazili jsme na pláž. Fujavica jak pijavica, alias vítr vytvářel na hladině Mare neagra 2 metrové vlny a my se nechali unášet nevšedním zážitkem s alkoholovým přídavkem. Za činč minute jsme se společně s polovinou Ubiosoftu vyřádili a nechali se do sucha ovanout.

Čas na další pívo a vzhuru do ALL INCLUSIVE Diamond restaurant v pavilonu Sigma. Švédské stoly nás ohromili svou bohatostí a rozmanitostí. Od uzeného, pečeného a vařeného masa, přes veškeré druhy příloh (rýže, brambory všeho druhu, fazole či těstoviny) a s nepřeberným množstvím desertů.

Nacpal jsem si nácka až k prasknutí a zapil to kolou .Ano, u každé z restaurací – Diamantové, Smaragdové, Safírové a Briliantové je přidružený bar. Oni by nám holky neměli v době oběda a večeře nabízet alkoholické nápoje, ale nějak se na to moc nehledí, takže se chlastá i u jídla. Ale co že to vlastně v tom ALL INCLUSIVE máme k dispozici za nápoje: 4 různé nealkoholické nápoje, minerálku, 4 druhy alkoholických koktejlů, 4 druhy non-alkoholických koktejlů, místní alc. Speciality – zelená, anýzovka, gin, vodka, rum, whisky, brandy, šnaps, liguere a točené pivo s rozlévaným vínem. Nějaký džusy k obědu a káviška s čajem k snídani, to je v 5 hvězdách samozřejmost. Navíc si po ránu můžem dát horké nebo studené mléko a obligátní minerálku. Matonku mi tu ale stejně asi nenalejou :-/

V jednu ráno jsem se rozhodl, že nejlepší nápad bude jít se vykoupat do lokálního Mare neagra. Takže jsme se zbalili a vydali se na pláž. Jedinej, kdo byl ochotnej se převlíknout do plavek  vlézt do ledové vody byl…voila HOLISTR. Už po cestě foukal decentní větřík, ale nedbal jsem rad domácích doktorů ni rad babských a byl rozhodnut jít do moře za každou cenu. Neexistovalo abych zaváhal. Sundal jsem ze sebe svoje oblečení a bez mrknutí oka vběhl do vln. Voda byla kupodivu docela teplá a vítr nebyl cítit ani za mák. Takže jsem si dal 100m tam a 100m zase zpět a užil jsi absolutní opojení TXC ve spojení s vodou. Neznám lepší pocit než nechat se laskat vodou po celém těle a užívat si extatický pocit volnosti pohybu. Best night swimm ever.

Omluvte prosím zhoršenou kvalitu stylistickou, syntaktickou i gramatickou. Když jsem to psal, byl jsem SILNE pod vlivem návykových a omamných látek.