Snagov pentru turisti 1 - odjíždíme "na čas"

Snagov I - odjezd

Po nějaké té době pracovního nasazení jsem se nechal přemluvit na víkendovku.(rozuměj výlet).

Zatimco Kunrad a Sandor se vydali na víkendový průzkum Moldavské oblasti zvané transdnestrie, já a Tautis jsme se dohodli na víkendovém turisťáku do Snagova. Taková malá backpackerská odysea kousek od Bukurešti. Jen my dva, pár trainees z AIESECu a pohoda u největšího Rumunského jezera, které má maximální hloubku 9 metrů. Alespoň tak jsme si to oba představovali.

Sraz byl v 5:40 na autobusáku u Piata Presei libere (Náměstí svobodného tisku). Taková hnusná komančská budova, kterou si lidi pletou s Casa poporului (Prezidentským palácem). Ono se není čemu divit. Obě jsou pořádně ve stejném stylu velký a hnusný. Každopádně v 5:40 jsme na místě byli tak akorát Tautis a já. On, jako zaměstnanec německé společnosti je zvyklí chodit na čas. Já, jelikož jsem to měl tak 10 minut pěšky z práce, jsem přišel výjimečně na čas:-) Za všudypřítomného pachu z místních toiek, které na nádraží nahrazovaly veřejné záchodky, jsme se dali do zdlouhavého čekání. Čas jsme si krátili debatou na téma "Proč milujeme Bukurešť". Závěr debaty byl jasný - jsme tu jen dočasně. A právě ta myšlenka, že jednou, ne za moc dlouho, odtud vypadneme, dodává pozitivní tón celé kakofonii odporu a hnusu, jež v nás rezonuje během průchodu jejími ulicemi. Bukurešť má svá pozitiva - pro mě je to jedno z nejzelenějších měst, ve kterých jsem žil. Z našeho rozímání nás vyrušil telefonát od Roxany, že už je na místě a máme se jako připojit k ní. Trocha zmateného popisu lokace, ale nakonec jsme se našli. čas T+15 minut

Přišel první šok jak sviňa! Na druhé straně autobusáku čekalo tak 20 lidí s báglama a proviantem. Toutis i já jsme čuměli jak půl zadnice z křoví, či jak veverky na poušti, ale než jsme se stačili vzpamatovat, už nám někdo klátil ruce a představoval se. Líbačka, rukotřas, přehršel jmen...však to znáte. Nepamatoval jsem si nikoho, zbytek jsem vynechal a nechal jsem se od Ahmeda obdarovat speciálním dárkem z Egypta. Vtiskl mi do rukou dárkovou taštičku s růžovým srdíčkem kočičky od Disneyho. Za všeobecného veselí jsem se od něj dozvěděl, že to posílá Soha. Už mi bylo jasné, která bije a pro zachování soukromí jsem, opětně za všeobecného, tentokráte zklamání, svůj dárek zasunul do báglu a neotevřel jej:-)

Přesunuli jsme se ke stanici MAXI TAXI, které nás mělo dovézt do Snagova. Zabředli jsme do hovoru s novými trainees - Anna z Ukrajiny, Ahmed z Egypta, Kinglsley z Hong-Kongu, Chris z Kanady a další. Všichni přijeli jako trenéři na GROW. Stejný projekt, kterého jsem se já účastnil jako trenér na jaře letošního roku - o GROW 0.9 jsem psal v anglickém příspěvku tady na blogu. Rázem nám došlo, že se jedná o outdoor activity v rámci jejich projektu, a že všichni ti ostatní lidi jsou teenageři. Na chvíli jsme si s Tautisem přišli trochu staří, ale opravdu jen na chvíli. Tautis neustále kontroloval čas a já měl starosti o zásoby. Neměl jsem nic nakoupeno a na Piata Presei Libere není nic než výstavní prostory, nádraží a silnice. protože plno dalších lidí mělo zpoždění, tak jsme se rozhodli narychlo najít nějaký stánek s občerstvením, kde bychom alespoň koupili vodu.čas T+35 minut

Samozřejmě jsme v okolí našli velký kulový s marmeládou, takže jsme se zpocení a zklamaní vrátili zpátky na zastávku MAXI TAXI busu. Právě včas. Opozdilci dorazili a Roxana všem ordinovala nástup. Nacpali jsme se do dvou maxi taxálů a rozjeli se vzhůru za dobrodrůžem čas T+55 minut

Assassin's Creed 3 a jak to bude dál...

Mohawk Connor bojuje za nezávislost kolonií 

Ok, takže jste sem přišli protože chcete vědět, cože jako je ten Assassin's Creed 3 a co to má společného se mnou a Bukureští...Pravda je prostá. Jelikož AC3 je nejnovější pecka ze série Assassin's Creed, kterou plánuje Ubisoft vydat před Vánoci 2012, můj milý šéf si mě pozval na kobereček a nabídl mi novou smlouvu. Ano, AC3 se neobejde bez české lokalizace a tu budu kontrolovat a hrát právě já. Ono není tak jednoduché sehnat ochotného čecháčka co chce pařit hry za peníze a zároveň se přestěhovat do Rumunska :-) Nechal jsem se samozřejmě trochu přemlouvat a neodpustil jsem si požadavek na speciální přispění do rodinného rozpočtu. Pokud má Conor mluvit bez chyb, tak to bude chtít nějaké to euro navíc. Playman se postará o lokalizaci v podobě překladu scénáře a veškerých textů, od konverzací a replik přes nápovědu a rady až po znalostní databázi a historické souvislosti. Já to zapařim a otestuju :-)

"Z toho vyplývá, že v Rumunsku zůstávám na dobu určenou dokončením lokalizace Assassin's Creed 3 - říjen 2012!"

V podstatě se jedná o největší letošní projekt celého Ubisoftu. Assassin's creed je přední značka Ubisoftu a největší titul na trhu z pohledu lokalizace vůbec. Všechno to začalo v roce 2007 kdy poprvé spatřil světlo obrazovek Desmond Miles a jeho historické alter-ego alias vzdálený předek Altaïr Ibn-La'Ahad. Společně nám odhalili zákulisí odvěké tahanice o moc mezi Assassiny a Templáři a předvedli co to znamená free-play - hraní ve volném stylu, kdy hráč není zdržován neustálým nahráváním a může volně procházet herní svět a plnit úkoly podle libosti. Zároveň nás provedli lokacemi středověkého blízkého východu v době 3. křížové výpravy, nechali nás dosytosti nasát atmosféru damašského bazaru a zasvětili do tajemství ztraceného ráje a artefaktů, které jsou klíčem k jeho dosažení.

Hlavním hrdinou třetího pokračování je napůl Mohawk, napůl Brit Connor Kenway jehož příběh se odehrává na pozadí boje amerických kolonií o nezávislost. Jakožto potomek Templářského/Assassinského otce se musí vypořádat nejen se svojí vlastní minulostí, ale přispět k rozluštění hádanky Ztraceného ráje. Desmond Miles se tak opět ponoří do aplikace Animus a v kůži Connora prožije nejdramatičtější okamžiky historie, která stvořila USA. Můžete se těšit na setkání s některými velkými postavami americké historie jako je George Washington, Benjamin Franklin, Thomas Jefferson či Friedrich Wilhelm von Steuben. Stejně tak zavítáte na nejznámější místa americké historie v podání Bostonu, New Yorku či Lexingtonu.

P.S.: Sekce Odkazy/Links aktualizována. Jukněte na nové objevy.

Bucharest in daily motion - denní život v Bukurešti 8

Stray DOGS - pain and pleasure

Have you heard about stray dogs in Bucharest? Did you know there is more than 100 thousand of the here in Bucharest? Well if not , maybe you at least heard about the most recent incident where street dogs killed 6 year old kid in Suceava or the one from last year when a woman was savaged to death in Bucharest.

For the past 6 months in Bucharest I met a lot of stray dogs. From lonely cute puppies to Caine rau lurking for its pray in the dark alleyways. From the German shepherd to bulldog. From clean and playful to smelly and lazy. From marked and tamed to wild and aggressive. I saw them all...running on the streets, preventing the traffic fluency, chasing "the other gang", raiding the trash in the early mornings, waiting for a cuddle in the evening breeze on buss stops, pretending to be limping to get more food or simply lying in a shade to cool down.

100 000 stray dogs in the streets

Some claim there are over 100 thousand of them in the Romanian capital, some say its just 35 thousand. The truth will be somewhere in the middle. Still, the numbers are considerably falling. At the beginning of the century there were 300 thousand stray dogs, while in year 2006 the number dropped to 200 thousand.

From my observation there is not much of them visible to the public, especially tourists. If you stick to the main streets and boulevards you can often see stray dog begging for food or lying in a shade. But as soon as you sink in to the bowels of the "real" Bucharest you will get completely different picture of stray dogs in Bucharest and also the people around them.

I have been living on 3 different places since the time AIESECers lured me in:-) All of them without exception were/are swarmed with stray dogs. On Sunday I was returning from a late night walk to my newest neighborhood between Mall Vitan and metro station Dristor - strada Blajel. Not far from the entrance to our block there is a small playground. As I was passing it, my ears detected barking. I started to count. One, two, three, four,...adrenalin was pumped into my veins. 5 dogs on the right, 3 dogs on the left. 20 meters to reach the entrance..and the light. My steps stretched, pupils dilated, throat narrowed. Barking was closer and closer behind my back. Where are the keys?! Just keep the pace and walk. I felt the sweat running down my back and the heart pounding. In the bag!!! You are fucked, they got you! 10 meters. Just one glance behind me while tearing the bag apart in a key search. BARKING! Clink, clink...Beep!...save zone behind the door reached. Ass saved....for this time.

In every neighborhood(block of flats packed together so dense you can watch the TV of your neighbors) there are dozens of such dog packs. Mixed races, different aggression level but the same desire - to survive.

Community issue

I don't think they would really hurt me but statistics are clear about it - 75/day - number of people bitten by a dog in Bucharest. Ceausescu was a visionary without conception. He just drove all the people from villages into the town and their dogs just had nowhere to go. So they followed their masters. In a way, the master-dog relationship is still working in here. Although the dogs are stray and free to roam around the city.  They usually stay in their neighborhood and are loyal to specific group of people, specific block. The community in the block on the other hand is taking care of the dogs. In winter they build shelters for them. Giving them food every day. It seems no particular order or system is  in place in here. One time the dogs get food from people living in number 25, sometimes people from 27 are taking care of their shelters.

The people do not ignore the issue, they are aware of the situation and solving it according to their resources. Locals do take care. I observed many and many people in the neighborhood to give food in front of the entrance or watter if the weather is too hot. And it makes me feel much more calm and peaceful inside.

UBI Tripod

Most interesting thing are SHOP dogs or local store dogs. Many shops are taking care of one specific dog. Every day when I am leaving for work, they put dog food and water in front of the shop and pet the dog when starting the day and the same happens when they are closing the shop. I found this particularly amusing and warmhearted. Even on the main boulevards this is happening so you do not have to risk anything to encounter Bucharest mutual affection between Humans and Dogs.

One example for all. Ubisoft is having its own stray dog pack to take care of. It's main star is Tripod. Three legged fluffy creature roaming around Expozitiei street won the heart of UBI security and eventually all the employees. Now he has its own facebook account and better treatment than many regular dogs.

California Ten - Project Romania

One particularly interesting story is present on site of Schnuffie.com. Ten volunteers from California set out for an adventure in to the maze of Bucharest streets and other Romanian locations to help and understand the stray dog issue in Romania. To know more about the culture and mostly to have an adventure they will never forget.

So far my Ass is safe and dogs kept at bay:-) Keep checking the site for more stories...
One video for you :

Bucharest in daily motion - denní život v Bukurešti 7

Euro 2012- obsluha nadevše

Koukáte na fotbal,...i potom co vypadli naši fotbalisté?
Na to už musí bejt člověk hodně velkej fanda fotbalu a nebo se musí opravdu pekelně nudit.

Minulou sobotu jsme taky okoukli ty čutálisty v national TV. Španělso-Francie. Než jsem se nadál, na stole leželo 5 panáků vodky a pár piv. Kopli jsme do sebe první rundu a začali padat sázky. Kunrad by se na zápas nevydržel dívat bez toho, aby byl patřičně motivován. Sázka byla 5Lei na skóre. Stejně jako já i Kuny tipoval 2:1 pro Španěláky, zatímco Tautis hlasoval pro nerozhodný výsledek 0:0. Domácí Vlad a George se shodly na Francouzské výhře 1:0. Ještě než nám servírka donesla druhé pivo, tak začalo pršet. Ne, že by jsme pili tak pomalu, nebo že by snad přišel déšť nečekaně. Jenom to slečně opravdu hodně dlouho trvalo. Úroveň zdejších služeb namíchla především Kunrada. Já jsem si za těch 6 měsíců docela zvykl na to, že nemá cenu očekávat kvalitu. V takovém případě vás totiž i ten průměr docela potěší. O poločase jsme sbalili fidlátka a vydali se najít hospodu jinou.

Tuhle nedělu jsme EURO mánii zakončili v domácí pohodě. Na vítěznou 4:0 Španělů jsme koukli na domácí 1,7m uhlopříčce LG a vybavili svoje hlavy a žaludky slušnou dávku zdejšího piva Skol. Pro dnešek padla, zejtra čekají Settlers online.Nelekjte se toho, že stránka zatím neexistuje. Všechno bude. Jen dočkejte času, jako husa klasu - já to zatím za vás otestuju ;-)
 
A protože jste byli všeci strašně hodní, hodně z vás mi popřálo k narozeninám tak vám posílám krátké video...

Ubisoft Bucharest slavil 20 v Bulharské Pomorii

Ráno jsem se probudil poměrně svěží a díky nemoci zvané práce, taky pěkně brzo. Už v 8 jsem byl na nohou a přemejšlel, co jako budu dělat. Program od Ubi začínal až v deset. Myšlenka nakopla myšlenku a v 8:30 už jsem stál na pláži s ručníkem. Ha, Ivan. Nešel jsem se koupat, jak byste si bláhově mohli myslet. Využil jsem přebytku energie, moře a písku k tomu...abych si zaběhal. Přesně tak, jak to dělal Mitch Bjukenen v Baywatch, vždycky jsem si to chtěl zkusit. Právě dneska ráno, tady v Pomorii se mi naskytla tahle jedinečná příležitost:-)

Na pláži bylo kupodivu mrtě lidí. Nějaký karatisti dělali promo fotky a německý turisti už vlili svoje Schinken na lehátka. Nasadil jsem tempo, které by i Mitch záviděl a vzápětí zjistil, že je mi pláž našeho rezortu malá. Tak jsem přeběhl 3krát tam a zpět a pořádně se zapotil. Ve finále jsem to zalomil do moře a nechal odplout veškerou únavu.

Snídaně v Diamond restaurant stála za to. Lukasz a Joseph nebyli k nalezení, takže jsem se připojil k náhodnému stolu. Míchaná vejce, volské oko, palačinka, koblih, na co si jen vzpomenete. Slaná, sladká, či smažená snídaně. Já jsem dal přednost vejcím, slanině a fazolkám, k tomu chléb a samozřejmě čaj.

Ubisoft si pro nás přichystal celkem pestrý program.Už včera jsem přemlouval kluky aby se ráno dostavili na pláž, že spolu postavíme ten slavnej Bran castle. Jedinej kdo nakonec dorazil byl Lukasz, ale při snídani jsem naverboval další 2 stavitele. Celkově nás tedy bylo kvarteto. Zatímco jsme obdivovali vnady místní animátorky, její kolega se nám snažil vysvětlit, že ve 4 to stavět nemůžeme. Že je to pro MAX 3 členný družstva. Co se dalo dělat, jako hlavní architekt jsem odstoupil z týmu a byl pasován do role manažera. To ale dlouho nevydrželo, protože blonďatá slečna animátorka nám oznámila, že jsme jedinej tým pro druhý kolo stavění, takže nám to jako zruší a šmitec. Nato jsem vybalil náš technický výkres a vysvětlil jí, že tady jsme dneska proto abysme to stavění vyhráli. Ona chápala Rumunsky, já mluvil Anglicky. Kolega animátor byl tak nadšenej, když viděl náš nákres, že nám poskytl nejen větší část pláže a dodatečné nářadí, ale dovolil nám stavět ve čtyřech.

Po 30 minutách jsme vytvořili to co můžete vidět na fotkách. Přesně tak, zámek Bran to neni. Je to ta zdejší nechvalně proslulá Casa Poporului. U snídaně jsem udělal menší research abych věděl, jak má ten Bran vypadat, když už jsem ho neviděl v reálu a zjistil, že je to nerealizovatelný. Tak jsem nakonec naverboval Virgila a dalšího kolegu programátora na ideu postavit pískovej symbol Ceaušeskovy despotické vlády.
Na stavění jsme měli mít hodinku, ale druhá půlka byla jen o rozdělování bodů. Tak jsme si dali hlas, vyhráli druhý kolo a šli se vykoupat.

Další na seznamu Ubi aktivit byl plážový volejbal. Ten jsem s respektu k mému handicapovanému malíčku na pravé ruce ignoroval a raději se vydal do bazénu na "interaktivní hry". Oni by byli interaktivní kdyby tam byl někdo aktivní. Hodně lidí se unavilo raním turnajem ve vodním pólu a tak jen polehávali kolem a sexuálně rozptylující animátorku směle ignorovali(mluvíme o společnosti, ve který z 90% pracujou nerd chlapy alá IT crowd!).ˇřekl jsem si, že si místo toho půjdu raději zaplavat. Nabral jsem Moni, která mi opatrovala foťák(story o jeho ztrátě minulého dne bych nechal na jindy) a vydali jsme se do krytého bazénu. Výřivka, brouzdálko a malej tobogán pro děcka. 20m bazén tak akorát pro 2 lidi na plavání.

Příjemně vyhladovělí jsem se vydal na oběd. Potkal Josepha a ukecal ho nejen na pivko, ale taky na Pistoale cu apa - vodní pistole. K obědu jsem dal jen lehce salátek a straight whisky. To abych se moc neunavil, přece jen válka je válka, i když s vodníma zbraněma. Systém byl jednoduchý. Tým s víc promáčeným oblečením prohrál. Takže z opačného pohledu, pokud měl tým jen plavky, měl výhru v kapse.
10 minut běhání na území o rozměrech 20X20 mi dalo pořádně zabrat. Poslední minutky už jsem jen tak popobíhal a snažil se schytat co nejméně vody na svojí košili.

Stíny se pomalu prodlužovali a vítr sílil. Byl čas na Zmeie alias Draky. S Lukaszem jsme se pokusili jednoho postavit a nechat ho lítat. No nepovedlo se. Zato jsem si pořezal ruku. Alkohol a ostré předměty nejdou moc dohromady. Už se nedivim, že ve středověku tolik lidí umíralo na sečná zranění:-) Místo vypuštění dragona jsme tedy navštívili bar na Gama a dali si pro změnu koktejlek. Sex on the Beach nebo co to bylo. Chtěl jsem něco sladkýho.

Celý den taky v utrobách hotelu probíhali turnaje v šipkách, bowlingu, biliardu a stolním fotbálku  také jste si mohli vyzkoušet všemožné společenské hry. Ale byl bych blázen abych v takovým počasí a u moře seděl zavřenej vevnitř. Beztak si zmíněné hry můžu zahrát kdykoliv v práci.

Společná večeře a následná Ubiparty byla v režii místních DJ a výběr muziky byl povedený. Začínalo se Rokovými peckami od AC/DC, Metallicy a Iron Maden. V průběh večera se vystřídal elektro-pop s DnB a Trance s ploužáky. Takže si všichni přišli na své. Každou hodinku byla muzika přerušena vystoupením dívčí taneční skupiny s připravenou choreografií. Pánové, bylo se na co koukat:-)

Ještě před volnou zábavou vystoupil Sebastian Delen (Managing Director at Ubisoft Romania) s obligátním gratulačním a sumarizačním projevem. Studia z Kanady, Paříže a Shanghaie nám poslali virtuální blahopřání a samotný Yves Guillemot se virtuálně zúčastnil a poblahopřál k dvacetinám. Pak přišel čas představit nejnovější pecky v portfoliu firmy z nichž největší pozornost si vysloužila hudební hra Rock Smith. Kluci z dev testingu si to na podiu náramně užili a za mohutného povzbuzování nám předvedli, jak se to hraje. Potom už následovala volná zábava a party se rozjela na plný pecky.

V průběhu večera jsme si ještě všichni mohli nechat udělat dočasné tetování. Toho využili snad úplně všichni. Většina pak, posilněna alkoholem, vytvářela na svých tělech prapodivné kreace tvraů a barev.

Jen škoda, že nás ve 2:00 vyhostili ze sálu. Pařba pak pokračovala na pokojích až do brzkých ranních hodin.
Co dodat závěrem. 

UBI ROCKS